Studie: Pandemie pomohla digitalizaci, přivedla k ní více seniorů

Nová studie poradenské společnosti McKinsey přináší analýzu digitalizace České republiky a několika dalších zemí ve střední a východní Evropě (CEE), které porovnává s digitálně vyspělými státy. Studie se zaměřuje na vývoj digitalizace ve veřejném i soukromém sektoru a přináší jednotlivým stranám doporučení pro další období. K jejím výsledkům se vyjádřili i vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla nebo první dáma českého internetu Taťána le Moigne.

Studie se zaměřuje na skupinu zemí označovanou jako „digitální vyzývatelé“, kam patří Česko a dalších 9 zemí (Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a porovnává je se skupinou vysoce digitalizovaných zemí, „digitálních šampionů“ (Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko).

Během pandemie koronaviru digitální ekonomika silně rostla

V zemích digitálních vyzývatelů činila digitální ekonomika v roce 2019 plných 94 miliard EUR. Během koronavirové krize vzrostla o 14 %, což je skoro dvakrát rychlejší tempo, než růst zaznamenaný mezi lety 2017 až 2019.

„V porovnání se zeměmi tzv. velké pětky (Španělsko, Německo, Francie, Velká Británie a Itálie) rostly digitální ekonomiky v našem regionu rychleji. Skupina zemí digitálních šampionů, které považujeme za vzor v oblasti digitalizace, rostla ale ještě rychleji než my (8,3 % oproti 7,8 % ročně) a dále se nám vzdaluje,“ uvádí Tomáš Karakolev, který v McKinsey vede projekty zejména v oblasti strategie a korporátních financí.

Zdroj: Studie Digital Challengers in the next normal od McKinsey & Company 2020

Pandemie koronaviru přivedla mnoho spotřebitelů k digitálním službám. Země digitálních vyzývatelů během pandemie zaznamenaly celkem více než 12 milionů nových uživatelů digitálních služeb.

„V České republice vzrostl podíl obyvatel nad 65, kteří využili alespoň jednu digitální službu o 24 % v porovnání s průměrným nárůstem o pětinu (ze 69 % na 83 %) ve všech věkových skupinách. Digitální služby jsou pro starší populaci mimořádně důležité, protože tato skupina je velmi ohrožena nemocí covid-19. Z geografického hlediska zaznamenaly vysoký nárůst (ve výši 22 %) venkov a malá města v Česku,“ doplňuje Karakolev.

Veřejný sektor zdvojnásobil počet on-line uživatelů, jejich podíl je stále nízký

Veřejný sektor, kde je penetrace digitálních služeb nejnižší, zaznamenal ze všech sektorů během prvních měsíců koronavirové krize největší nárůst nových online uživatelů. Počet uživatelů, kteří využili digitálních služeb veřejného sektoru se v zemích digitálních vyzývatelů více než zdvojnásobil, na úroveň 26 %. V České republice je oproti zemím CEE podíl online uživatelů ve veřejném sektoru nižší, dosahuje jen 18 %.

Ke výsledkům studie probíhal i videocall, na kterém byli kromě zástupců McKinsey přítomni i vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla a šéfka českého Googlu a „první dáma českého internetu“ Taťána le Moigne.

„Dnes je lidí, kteří disponují digitální identitou, 500 tisíc. To je velmi malé číslo, ale pozitivní motivací se zvyšuje,“ komentoval současný stav využívání digitální komunikace se státem Vladimír Dzurilla. Podle něj by jednou z motivací a hybnou silou rozvoje tohoto segmentu měl být i příchod bankovní identity. Dzurilla do funkce nastoupil před více než rokem a zatím se soustředil hlavně na legislativní rámec.

„Začali jsme úplně od podlahy. „Zavázali jsme se, že do pěti let máme vše digitální. To je obrovská výzva,“ vysvětloval a nakonec dodal: „Příští rok je na co se těšit.“

Videokonference k výsledkům studite

Pandemie výrazně zasáhla provoz výrobních podniků

Na jaře 2020 se sektor výrobních podniků v regionu CEE propadl o 33 %. Mnohé podniky musely zastavit svůj provoz. V podnicích automobilového průmyslu trvala průměrná doba zastavení výroby víc než měsíc. Napříč odvětvími může v této situaci firmám pomoci rychlé přijetí digitálních řešení, která jim pomohou v přechodu na „digitální normál“.

Tomáš Karakolev k tomu dopdává: „Nový digitální normál, který nastal v důsledku pandemie covid-19, dostává pod tlak zejména malé a střední podniky (SME), které v digitalizaci typicky zaostávají. Digitalizace těmto podnikům umožní rychleji měnit vazbu se zákazníky a lépe provozovat své podnikání. Firmy, které již implementovaly digitální řešení, čelily krizi lépe a získaly nové digitálně orientované zákazníky z trhu.“

S tím souhlasí i šéfka českého Google Tatiana Le Moigne, která upozornila, že pandemie rychle změnila preference spotřebitelů.

„Chování spotřebitelů se během pár měsíců dramaticky změnilo. 72 procent Čechů změnilo své nákupní chování. Firmy typu Rohlik.cz atd. musí velmi rychle reagovat,“ uvedla během videokonference pořádanou k výsledkům studie.

„Teď půjde o boj o produktivitu. Nebudeme produktivní, pokud vše budeme dělat manuálně. Takto bychom produktivitu Německa nikdy nedohnali,“ vysvětlovala.

Tatiana Le Moigne

Během pandemie pracovalo na dálku 30 % Středoevropanů

V důsledku pandemie je v zemích digitálních vyzývatelů ohroženo skoro 10 milionů pracovních míst, což představuje 22 % celkové zaměstnanosti střední a východní Evropy. Podle studie Eurofound začalo po uzavření ekonomik pracovat 30 % lidí na dálku. V průzkumu společnosti Gartner 74 % oslovených finančních ředitelů firem vyjádřilo přesvědčení, že alespoň 5 % jejich zaměstnanců bude pracovat vzdáleně i po krizi.

Mezi nejvíce ohrožené změnami na trhu práce v důsledku pandemie covid-19, patří často ti, jejichž pracovní místa v delším časovém horizontu silně ovlivní automatizace. Překryv mezi těmito dvěma skupinami dosahuje v zemích digitálních vyzývatelů přibližně 3,6 milionů pracovních míst z celkového počtu zhruba 46 milionů.

https://digibiz.cz/jakub-smid-blindspot-v-britanii-si-kazdy-muze-overit-vysledky-vladniho-modelu-sireni-epidemie/