fbpx
Domů Výroba Satelit namísto pochůzek. Češi díky technologiím zvyšují výnosy zemědělcům až o pětinu

Satelit namísto pochůzek. Češi díky technologiím zvyšují výnosy zemědělcům až o pětinu

“Agronomové jsou dnes přetížení administrativou. Jestli stráví 15 procent času na poli, tak je to moc,” říká pro Digibiz.cz spoluzakladatel a jednatel startupu Varistar Jan Semrád. Služba pomocí veřejně dostupných dat včetně satelitních snímků na jedné straně omezuje plýtvání s pesticidy i hnojivy na druhé zemědělcům přináší vyšší výnosy i zisky. 

Na světě bude v roce 2050 už 9 miliard lidí, ale půda, na které pěstujeme plodiny a chováme zvířata, není nafukovací. Svět tedy hledá cesty, jak zemědělství zefektivnit. V tomto ohledu je velký potenciál v nových technologií, které se postupně dostávají i do tak tradičního oboru, jakým farmaření je. Své o tom ví středočeská firma Agrinova Services, která vyvinula systém Varistar, který dokáže maximalizovat výnosnost půdy, snížit ekologickou zátěž, zvýšit efektivitu práce a operativní zátěž v průmyslové rostlinné výrobě.

“Zemědělství je vnímáno jako obor s vysokou zátěží životního prostředí. A my jsme schopni s menší ekologickou zátěží dosáhnout kvalitnějších potravin a lepších finančních výkonů,” začíná vyprávět spoluzakladatel firmy Jan Semrád. Jeho služba využívá data z půdních rozborů, ty kombinuje například i s daty o bonitě půdy, odtokových linií a velkou roli hrají i satelity a jejich spektrální snímkování. 

“Spektrální snímkování porostů je velice jednoduchá technologie. Rostlina pro fotosyntézu potřebuje světlo jen v červeném spektru. Zjednodušeně zjišťujeme, kde je vysoká míra absorbce červeného světla, tedy kde se rostlinám daří dobře,” vysvětluje Semrád s tím, že tato technologie není ničím přelomovým. Už v 60. letech minulého století se využívala pro špionáže. Například když Američané pomocí družic sledovali stav porostu plodin na Ukrajině, která je odjakživa obilnicí celé Evropy. Zjišťovali tím, kolik obilí budou Rusové mít pro případ rozpoutání války. 

Příběh Varistaru se také začal psát na Ukrajině. V zemi tradičně silné na zemědělství totiž kapitálově působí mnoho západních firem, které na tamní pole přinášejí moderní technologie. A ty okouzlily kolegu a byznysového parťáka Jan Semráda Luďka Nováka.

“Říkal, že se mu podobné technologie líbí, ale že je zemědělec a nerozumí IT. A já jsem ajťák, ale nerozumím zemědělství. A tak jsme to dali dohromady,” vzpomíná na dobu před pěti lety, kdy o celé věci začali přemýšlet a nakonec ji i realizovat. 

Sběr dat jak z veřejných zdrojů, tak přímo ze zemědělského podniku, jejich digitalizace a analýza je jen jednou částí komplexního systému Varistar. Podle dat se pak následně řídí i stroje, tedy zemědělská technika jako jsou secí stroje, rozmetadla či postřikovače. Obsluha zemědělské techniky se tak jen stará o pojezd samotného stroje po poli a také o to, zdali má plné zásobníky osiva, hnojiva nebo pesticidů. Kde a v jakém objemu se pak mají vstupy aplikovat, o tom už rozhodují technologie. 

Celý proces prvotní analýzy dat a vytvoření základních modelů včetně implementace a zaškolení agronomů trvá zhruba měsíc. Poté už se vše dokáže řídit a kontrolovat na dálku. “98 procent problémů vyřešíme na dálku do pěti minut. Většina problémů se ale nachází na straně lidského faktoru. Je to hlavně tím, že průměrný věk obsluhy zemědělské techniky je v Česku poměrně vysoký, a s tím souvisí nižší počítačová gramotnost.”

- Reklama -
Spoluzakladatel firmy Agrinova Services Jan Semrád.

Díky komplexnosti monitoringu polí a následnému navázání dat na konkrétní zemědělskou techniku dokáží při až o třetinu nižších vstupech jako jsou hnojiva nebo pesticidy zemědělcům zajistit až o pětinu vyšší výnosy na hektar. “Klientům říkáme, kde mají vysokovýnosové zóny a kde mají naopak zóny, kde výnos bývá velmi nízký a nemá tam smysl příliš investovat,” vysvětluje Semrád, jehož firma má v současné době přes 50 klientů a monitoruje desítky tisíc hektarů půdy. 

“V českém zemědělství každý sleduje výnos. Ale je lepší vypěstovat osm tun pšenice na hektar se ziskem 2 tisíce korun na hektar, nebo šest tun pšenice se ziskem 8 tisíc korun na hektar? Snažíme se lidem vysvětlovat, že mnohdy snížení vstupů může znamenat dramatické zvýšení zisků,” říká Semrád s tím, že průměrný zisk na hektar v Česku se pohybuje kolem 4 500 korun. “Máme zákazníky, u kterých jsme byli schopni zvýšit zisk o sedm tisíc korun na hektar.”

Semrád ale přiznává, že technologie se zatím vyplatí hlavně větším podnikům s výměrou orné půdy přesahující 500 hektarů. Už nyní se ale pracuje na portálu, který by měl systém přiblížit i menším zemědělcům.

Agronom je hlava a náš systém jsou jeho ruce.

Na službě Varistar nyní pracuje zhruba desítka lidí, startup ale neustále roste, generuje zisk, a to vše bez potřeby vstupu dalšího investora, jelikož tuto roli zvládli sami zakladatelé. V srpnu firma nastoupila na 1,5roční program do kosmického inkubátoru Evropské kosmické agentury – ESA-BIC Prague, oporu už dříve našla i jinde. “Úzce spolupracujeme se Středočeským inovačním centrem, což je agentura, která nám spolu s Mendelovou univerzitou v Brně velmi pomohla zavést do praxe aplikovaný výzkum,” pochvaluje si Semrád. 

Akceptace nových technologií v zemědělství roste i když zemědělství je velmi konzervativní obor. “Už dnes si ale hodně lidí uvědomuje, že to není otázka jestli, ale spíše kdy. A své udělají i dotace v rámci Společné zemědělské politiky EU, které budou mířit na moderní precizní a efektivní zemědělství,” uzavírá.

Jan Strouhal
Techbiz novinář, který má za sebou více než desetileté mediální kolečko zahrnující například Forbes, Reuters, Hospodářské noviny, Lupa.cz atd. .

Nejnovější

Robot lepší člověka. Většina lidí věří, že jejich mentální zdraví dokážou lépe podpořit technologie než člověk

Studie společnosti Oracle ukazuje, že pandemie koronaviru negativně ovlivnila mentální zdraví 78 % světové pracovní síly. 76 % respondentů průzkumu se proto...

Nemusíte nutně prodávat elektroniku, abyste zabodovali v onlinu, zní z Brašnářství Tlustý

České Brašnářství Tlustý se rozhodlo jít se svou kůží na online trh. Digitalizace tradičnímu odvětví jako je kožedělnictví sluší a hlavně pomáhá....

Studie: Pandemie pomohla digitalizaci, přivedla k ní více seniorů

Nová studie poradenské společnosti McKinsey přináší analýzu digitalizace České republiky a několika dalších zemí ve střední a východní Evropě (CEE), které porovnává...

Gartner identifikoval pět oblastí digitálního prodeje, které se vlivem pandemie promění

Analytici společnosti Gartner identifikovali pět oblastí digitálního a online prodeje, které se promění vlivem pandemie koronaviru. Stane se tak v důsledku posunů v chování...

Je to neviditelné a pro každou firmu to má velkou hodnotu. Co je to?

Server Digibiz.cz přináší autorský text datového odborníka Martina Lenka, který působí na pozici Specialist Senior Systems Engineer pro CEE & SEE region...