Primátor Prahy Zdeněk Hřib: Chystáme intermodální navigační systém i dobíjení elektrovozů z lamp

Nejen chytré lampy, lavičky a wi-fi sítě. Nové vedení Prahy přehodnocuje koncept Smart Prague, budoucnost metropole vidí hlavně v otevřenosti dat a v navazujících službách. Pražany tak podle primátora Zdeňka Hřiba čeká nejen resuscitovaná aplikace Moje Praha a nový Portál Pražana, ale hlavně nový intermodální navigační systém či rozvoj elektromobility. Třeba i v podobě dobíjení vozů z veřejných lamp.

Nové vedení Prahy, které vzešlo z loňských podzimních voleb a do jehož čela se usadil “pirát” Zdeněk Hřib, v mnohých občanech vzbuzuje naději, že se věci pohnou správným směrem. Alespoň pokud jde o digitalizaci úřadu nebo pozvednutí Prahy mezi opravdu chytrá města.

“Zásadní problém je v tom, že co se zde událo v oblasti smart city, byly spíš dílčí projekty, které ne úplně zapadaly do nějakého celkového konceptu nebo do dlouhodobé strategie,” naráží v rozhovoru pro Digibiz.cz primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib ve své pracovně na minulé vedení Prahy vedené Adrianou Krnáčovou (ANO).

Magistrát, který v současné době dává každým rokem na digitalizaci 500 milionů korun, z čehož je 100 milionů určeno na smart cities projekty, koncepci přehodnotil, některé projekty zcela zařízl a chystá řadu novinek.  

“Dnes už jednoznačně všichni chápeme, že smart city jako takové je především o datech. O datech, která vznikají při provozu města a která je potřeba využívat pro pohodlnější život občanů ve městech i pro lepší řízení města jako takového,” vysvětluje dále Hřib v rozsáhlém rozhovoru.

Primátor Hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Česká pirátská strana).

Na začátku bych se odrazil takovou vzpomínkou na vaši předchůdkyni Adrianu Krnáčovou, která chtěla pozvednout Prahu, pokud jde o smart city. Brala to dokonce i jako své dítě. Jak se jí to z vašeho pohledu povedlo?

Zásadní problém byl v tom, že co se zde událo v oblasti smart city, byly spíš dílčí projekty, které ne úplně zapadaly do nějakého celkového konceptu nebo do dlouhodobé strategie. Takže díky tomu tady máme pokus o Wi-Fi v šesti stanicích metra, pár solárních laviček, nebo chytrých lamp. 

A problém byl částečně i s přípravou pilotních projektů, z nichž některé právě dobíhají. A zjišťuje se, že vlastně nemají žádné zajímavé pokračování či návaznost. Ono to ale částečně souvisí i se změnou vnímání konceptu smart city jako takového. Když se řeklo smart city tak před dvěma lety, člověk si pod tím představoval něco jiného než dnes.

V čem byly rozdíly?

Dřív to bylo hlavně o “hračkách”, které politik zahlédl na nějakém veletrhu, dovezl je k nám a a tady se s nimi nafotil do médií. To jsou přesně ty lampy nebo chytré lavičky. Dnes už jednoznačně všichni chápeme, že smart city jako takové je především o datech. O datech, která vznikají při provozu města a která je potřeba využívat pro pohodlnější život občanů ve městech i pro lepší řízení města jako takového. 

Tip ke čtení:  5 příkladů, odkud města berou data a jak je mohou využívat

Vy jste si dělali i audit smart cities projektů po minulém vedení. Zařízli jste některé úplně?

Ano, jednalo se například o projekt elektromobility. V ní šlo o to, že by se vydala koncese v hodnotě jedné miliardy korun jedné firmě, která by tu měla exkluzivní právo provozovat flotilu elektromobilů.

Z našeho pohledu šlo o nebezpečí vendorlockingu (situace, kdy je zákazník závislý na dodavateli a jeho změna by znamenala značné náklady, pozn. redakce). Za sedm let se stane strašně moc věcí a z mého pohledu to nebylo řešení, které by bylo dobré pro město. Město naopak musí vytvořit infrastrukturu, tedy prostředí, v němž soukromé firmy budou moci poskytovat své služby a rozvíjet je.

Další věcí byl třeba informační systém na krizové řízení. Ukázalo se, že jej nikdo nechce, protože tady už jeden software je a funguje. A takových záležitostí tam bylo více.

„Je potřeba mít konkrétní projekty, které budou mít dopad na život Pražanů. A nemyslím tím nějaký pilot několika chytrých odpadkových košů.“

Jak moc je Praha teď z vašeho pohledu smart?

Z mého pohledu jsou tady určité silné stránky a určité slabé stránky. Silnou stránkou Prahy je, že tady máme vlastní společnost – Operátora ICT – kterou chceme do budoucna dále rozvíjet. Budovat v ní týmy odborníků a zkušených projektových manažerů, což je pro město zásadní z toho důvodu, aby nedošlo k dalšímu vendorlockinu, který by mohl do budoucna právně bránit využívání dat potřebných pro zlepšení chodu a života ve městě.

Intermodální systém

Intermodální přepravní systém je způsob dopravy využívající při přepravě více druhů dopravy.  Konkrétně v Praze jde o přepravu lidí napříč různými dopravními možnostmi – osobními vozy, na kole, MHD, taxi či moderními sdílenými službami (bikesharing, carsharing…).

Což se vlastně nyní děje a je to současnou slabou stránkou města…

Ano, jde stále o ne úplně optimální přístup k datům, která se shromažďují například v městských firmách. Další slabou stránkou je otázka specifikace cílů koncepce Smart Prague. Tu se chystáme oprášit a hlavně upřesnit. Předpokládám, že do konce roku bychom už měli mít strategii nějakým způsobem aktualizovanou a nasazenou do dlouhodobé rozvojové vize města. Pochopitelně v ní budou zohledněny i plánované projekty, které před námi nyní stojí, jako je například takzvaný intermodální navigační systém.

O co přesně jde a co by měl tento systém přinést?

Občan skrz něj bude moci zadat, že se chce dostat z místa A do místa B, a systém mu najde nejrychlejší možný způsob přepravy s využitím mnoha typů dopravy, jako je mix MHD nebo různých bikesharingů, carsharingů a podobných sdílených služeb. Z pohledu uživatele tedy vše bude fungovat jako jeden velký systém. 

A další záležitostí, o které se hodně mluví, je rozvoj elektromobility ve městě. To je pro budoucnost nejen Prahy – ale řekl bych i celé České Republiky – pochopitelně zásadní věc. Tomuto tématu se budeme nepochybně hodně věnovat.

Když se ještě vrátím k aktualizaci koncepce Smart Prague, v čem by se měla zásadně lišit od současné verze? 

Momentálně je v ní definovaných několik oblastí, které nejsou nastaveny vyloženě špatně, ale je potřeba mít konkrétní projekty, které budou mít dopad na život Pražanů. A nemyslím tím nějaký pilot několika chytrých odpadkových košů. Budou to skutečně záležitosti, které pocítí jako zjednodušení života významná část Pražanů.

Na co konkrétně se tedy Pražané mohou v tomto ohledu těšit?

Určitě budeme hodně akcentovat otázku dopravy. To je záležitost, v níž lze docílit v rámci smart city jednoznačně velkých benefitů. A to ať už se bavíme o rozvoji elektromobility nebo intermodálního navigačního systému, tedy aby byly efektivně využívány i další možnosti dopravy po městě. Do tohoto ranku spadají i projekty, které se týkají například efektivního řízení dopravy ve městě v podobě synchronizace semaforů a podobně. 

Dále půjde o otázky ekologických aspektů městského života nebo obecně zvyšování kvality životního prostředí. Sem opět zasahuje elektromobilita, ale jde i o chytré budovy, nejrůznější senzory na městských budovách nebo lampách veřejného osvětlení. Lampy veřejného osvětlení jsou záležitostí, na níž bude také cíleno naše úsilí.

Na tom budu do budoucna intenzivně spolupracovat s radním Janem Chabrem z TOP09, který je zodpovědný za majetek města, kam lampy spadají. Částečně bude mít na starost i otázku týkající se elektromobility, respektive rozvoje sítě pro pomalé noční dobíjení. To znamená, že by mělo být možné elektromobil dobíjet ze zásuvek umístěných na lampách veřejného osvětlení.

Dobíjení elektromobilů z veřejných lamp

S dobíjením elektrovozů pomocí chytrého veřejného osvětlení mají zkušenosti už v Londýně nebo Barceloně, Praha ovšem nezůstává pozadu. Už před dvěma lety chytré lampy pro dobíjení v Praze provozovala energetická společnosti PRE, na sklonku loňského roku pak bylo v Karlíně v pilotním projektu instalováno pět zbrusu nových chytrých lamp, skrz které lze dobíjet elektrovozy.  Další desítky lamp pak budou mít kromě moderního led osvětlení i senzory pro měření hluku, prachu, či kvality ovzduší.

Inspirujete se v rozvoji smart city i od ostatních evropských či světových měst? Byl jste v Barceloně, byl jste v Tchaj-pej a tak dále. Odvezl jste si odtamtud určité poznatky?

Konkrétně v Barceloně jsem se zúčastnil nejen smart city kongresu, ale setkal jsem se i s lidmi, kteří mají rozvoj Barcelony jako smart city na starosti. Například s šéfkou inovačního oddělení Francescou Briou, která nám vyprávěla, jak na to v Barceloně jdou. Hodně se tam zaměřují na participaci občanů a na témata, která nás jako Pirátskou stranu také zajímají a která jsou zajímavá pro Prahu s ohledem na koaliční program.

Zajímavé je, že Barcelona velkou část svého rozpočtu na IT dává na rozvoj open source. To je pro nás první zásadní informace. Tou druhou je, že mají vyřešenou páteřní optickou síť přes celé město. Oproti tomu v Praze se optická síť privatizovala a nyní je u takovéto klíčové infrastruktury závislá na těch, kterým ji prodala. 

Další velice inspirativní věcí, kterou v Barceloně dělají, je něco, čemu říkají datová suverenita. Jde o to, že když se uzavírá jakákoliv smlouva mezi městem a soukromým dodavatelem, je v ní explicitně uvedeno, že data, která vzniknou z povahy poskytování služeb, budou patřit městu. A s nimi lze potom dělat v podstatě cokoliv, což je d alší klíčová záležitost pro reálný rozvoj Smart city. 

„Aplikace Moje Praha je nyní trochu opomíjena, ale měla by se stát hlavním kanálem mobilní komunikace Prahy s občany.“

A z Asie jste si odvezl co?

Mezi záležitostmi, které jsou pro Prahu inspirativní, je třeba skutečnost, že na Taiwanu pořádají takzvaný prezidentský hackathon. V něm se proti sobě postaví týmy, které vymýšlejí určitou inovaci. Odměnou vítěznému týmu pak je garance přímo od prezidentky, že se jejich řešení dostane celonárodního využití. A podle této inspirace nyní chystáme pražský inovační maraton, zkráceně Primaton (smích), kde chceme také garantovat, že se inovace skutečně dostanou do praxe.

Základní nutnou podmínkou pro fungování každého smart city je otevřenost dat. Ta se budou v Praze sdružovat v existující platformě Golemio?

Datová platforma Golemio bude dominantní platformou pro otevřenost dat městu. Chceme ji ale dále rozvíjet. Pokud jde o další způsoby komunikace Prahy s občany, tak chystáme nový Portál Pražana, na kterém by mělo být možné skutečně snadno vyřešit své životní situace, řešit otázky spojené s městem atd.

A dnes vše musí běžet i na mobilním telefonu, takže máme plán dalšího rozvoje aplikace Moje Praha. Ta je nyní trochu opomíjena, ale měla by se stát hlavním kanálem mobilní komunikace Prahy s občany. Měly by tam tak být postupně integrované jednotlivé moduly, které nyní fungují nezávisle. Jde například o aplikaci Změňte to, kterou nyní chceme také resuscitovat.

Moje Praha by měla umožňovat komunikaci oběma směry. Měla by tak například informovat občana o dopravních uzavírkách v oblasti jeho častého výskytu nebo tam, kde si to sám nadefinuje.

Budou se v ní časem zobrazovat i nové služby typu bikesharing, carsharing a jim podobné?

Měly by tam být postupně integrované další aplikace, u kterých to bude dávat smysl. 

A kdy Pražané skrz své chytré telefony uvidí, zda má jejich tramvaj či autobus zpoždění, nebo jede opravdu na čas? Tedy že uvidí přesnou polohu vozového parku PiD, což nyní stojí na nemožnosti získat data od dopravního podniku, který je má, ale nemůže je poskytnout…

Ano, na tom to stojí. Ale v tom se snad podaří udělat přechodné řešení, které bude založeno na využití bezdrátové sítě Tetra. Tu město buduje za prvé pro účely dopravy, za druhé i pro složky integrovaného záchranného systému. A dalším zásadním úkolem je chystaná modernizace řídícího systému povrchové dopravy. Ta by měla vést k tomu, že se současná situace vyřeší skutečně systémově. Jsme ale ve fázi výběrového řízení, je tak třeba počítat s tím, že to ještě nějakou dobu potrvá.

Odkud město může dál sbírat a využívat data ke svému rozvoji? 

Nyní jsme se dohodli s provozovatelem koloběžek Lime, který bude předávat data o jejich poloze. Dlouhotrvající zájem o poskytování dat registrujeme ze strany taxiplatformy Liftago, k němu by se mohly připojit i další podobné platformy nebo například kurýrní služby. To nám pomůže například v lepším vyhodnocování dopravní situace, kde máme i své zdroje typu městského kamerového systému, nebo třeba i monitoring návštěvnosti jednotlivých turistických lokalit. 

Tip ke čtení: Ludvík Jaroš (Homeport): Londýn bude měřit kvalitu ovzduší pomocí čidel na našich kolech

Město pochopitelně intenzivně využívá i jiné komerčně dostupné zdroje informací. Teď například probíhá soutěž na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který bude nakupovat od operátorů geografická lokační data. Ta umožní anonymizovaně zmapovat pohyb obyvatel po městě. 

Na zmiňované chytré lampy pak můžeme nasadit chytré senzory a podobně. Město má rozhodně zájem na tom pracovat. 

„Potřebujeme významně pohnout s infrastrukturou pro dobíjení elektromobilů.“

A projekt, který by měl akcelerovat Prahu na cestě stát se opravdu smart, je nedávno otevřený hub umělé inteligence Prg.ai…?

Ten by sem měl přitáhnout talenty a vlastně celý ekosystém. Je to přesně jeden z kroků, který by měl posunout celé město.
Město ale nebude podporovat rozvoj umělé inteligence jen prostřednictvím podpory provozu hubu, poskytne i use casy, na kterých bude možné stavět řešení umělé inteligence. Město má a bude mít celou řadu dat, která vzejdou z jeho provozu. Díky tomu pak bude možné řešení odpilotovat, otestovat a v nejlepším případě dopilovat do komerční podoby a prodat dál. A to je to, o co tu jde. 

Čeho byste chtěl v oblasti smart city dosáhnout, až budete předávat křeslo svému nástupci. S čím byste byl spokojený?

Určitě potřebujeme významně pohnout s infrastrukturou pro dobíjení elektromobilů. Potřebujeme udělat Portál Pražana, a také to, aby občané mohli své věci řešit formou samoobsluhy a nemuseli chodit na úřad a aby došlo alespoň k částečné digitalizaci podobných agend. Digitalizace by mohla urychlit například i získání povolení k výstavbě v Praze.

A potom potřebuju pochopitelně vysázet půl milionu stromů z toho celkového milionu, které se mají vysadit během osmi let. To sice nevypadá úplně jako smart city záležitost, ale nepochybně je to věc, která je poměrně zásadní, byť zcela nedigitální. Ne všechny problémy města mají svá řešení založená na elektronizaci, na digitalizaci nebo na chytrých senzorech.

Foto: Jan Strouhal

Napsat komentář