fbpx
Středa, 27 května, 2020
Domů Rozhovory Jan Jaroš (Unicorn): Digitální dvojče bude mít každý, nejen lidé, ale i...

Jan Jaroš (Unicorn): Digitální dvojče bude mít každý, nejen lidé, ale i věci

„S přibývajícím počtem lidí vzniká tlak na další technologický pokrok, nicméně technologie zatím bohužel nejsou tak daleko, abychom o nich mohli říci, že jsou stoprocentně spolehlivé,“ říká v rozhovoru pro spřízněný server Peak.cz Jan Jaroš, generální ředitel společnosti Unicorn Systems. Odpovídal i technický ředitel David Kimr.

Již čtvrté desetiletí na trhu začíná softwarová společnost Unicorn, která vznikla v roce 1990. Holding okolo zakladatele Vladimíra Kováře během třiceti let vyrostl do renomované evropské společnosti poskytující informační systémy a IT řešení.

Byť se Kovář již na operativním každodenním řízení přímo nepodílí, je podle generálního ředitele Jana Jaroše tím největším vyzyvatelem, který dohlíží na naplňování svých vizí.

V oblasti IT se firma nesoustředí jen na jeden segment, i když klíčovou část jejích loňských tržeb tvořily dodávky informačních systémů a služeb pro korporátní klienty. Za loňský rok firma utržila přes 4,3 miliardy korun, což bylo o 14,5 procenta více než o rok předtím.

„Snažíme se naše produkty hodně diverzifikovat, aby růst nevznikal pohybem jen v některých, ale ve všech segmentech,“ dodává technický ředitel David Kimr. I proto má Unicorn zákazníky z řad předních firem v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, energetiky, komunikací a médií, výroby, obchodu i veřejné správy. Firma ale také poskytuje digitální řešení a služby pro malé a střední firmy i jednotlivce.

„Digitalizace se týká každého z nás, už jen tím, že jsme majitelé chytrého telefonu. Ale zatím probíhá neuceleně, jednotlivé aplikace spolu nespolupracují,“ upozorňuje na jeden z problémů současnosti Jaroš.

Generální ředitel a předseda představenstva Unicorn Systems Jan Jaroš (vpravo) a technický ředitel a člen představenstva David Kimr (vlevo). Zdroj: Unicorn Systems

Které segmenty nebo možná trendy jsou pro vás z dnešního pohledu perspektivní?

DK: Za významný považuji trend digitálního dvojčete. V podstatě jde o to, že ke všemu, co v dané společnosti děláte, ať už jsou to jednotlivé objekty, procesy, lidi, máte jejich digitální obraz. Přiblížím to na příkladu. Na jedné straně máte továrnu na škodovky s plně automatizovanou linkou, z níž každých dvanáct minut sjede jeden vůz. Pak máte autoservis s náhradními díly, kde sice najdete vše potřebné k sestavení škodovky, ale její montáž je téměř mission impossible.

Na druhou stranu nechci tvrdit, že by dnešní IT podpora byla ve stavu onoho autoservisu, ale ještě není ani na úrovni výrobní linky. Výhodou každého digitálního dvojčete – tedy digitálního obrazu, co v dané společnosti děláte, který s touto činností koexistuje – je mnohem rychlejší život, který v podstatě probíhá „v elektronech“.

JJ: Propojení dvojčat je v tomto případě zásadní. Tady do hry vstupuje další trend a tím je internet věcí a senzorika. Postupně dojde k zapojení výrobních i nevýrobních nástrojů k internetu.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

JJ: Například hodně řešíme právě v průmyslu životnost některých nástrojů, sledujeme jejich vibrace a další vlastnosti. Díky tomu můžeme včas odhalit, kdy je potřeba oprava, výměna nebo servis daného nástroje. Předcházíme tak škodám a neplánovaným odstávkám, které se zvlášť v průmyslu mohou zatraceně prodražit.

Nebo jsme udělali systém, který sleduje trafostanice v síti a vyhodnocuje u nich stovky parametrů. Na základě výsledků dokážeme odhadnout, kdy je potřeba trafostanici, která stojí třeba 200 milionů korun, vyměnit. Jestli ještě letos, nebo až příští rok. Nemusí se čekat, až se stane katastrofa a budete muset překonfigurovat celou síť, aby zmíněná trafostanice nebyla potřeba. U velkých investičních celků jsme na to už zvyklí, ale postupně se tento trend přesunuje i k menším věcem.

Čeho nebo koho všeho se bude digitalizace týkat?

DK: Digitalizace se týká každého z nás, už jen tím, že jsme majitelé chytrého telefonu. Ale zatím probíhá neuceleně, jednotlivé aplikace spolu nespolupracují. Uvedu další jednoduchý příklad, třeba objednání se k lékaři. Kolik doktorů v Česku má jednoduchý online rezervační systém, kde se může pacient na jedno kliknutí objednat? A kolik z nich má systém, který lze propojit s osobním kalendářem uživatele na mobilu tak, že se mu objednaná prohlídka u lékaře do kalendáře automaticky zapíše, a ještě uživateli večer před kontrolou pošle upomínku, že má jít zítra k lékaři? Takový příklad je zatím utopie, a přitom systémy, které by to i umožňovaly, již existují, jeden z nich sami poskytujeme. Nicméně zrovna odvětví ambulantní lékařské péče je absolutně podinvestované.

Nelze podobná řešení využít či zavést i jinde?

JJ: Podobných rozhraní, kde jako občan komunikujete nejen se státní správou, ale s bankami, pojišťovnami, přenosovými soustavami a tak dále, existuje celá řada. Proč bych v době internetu věcí měl pořád popisovat stav elektroměru, když do elektroměru vede drát a svůj stav může energetikům nahlásit sám?

Technologie už k dispozici jsou, navíc nejde o datově náročné toky – nemluvíme o přenosech v řádu gigabitů, ale pár bajtů. To je obrovská budoucnost, která s určitostí nastane. Dnešní „hračky“ v podobě chytrých domácností zatím narážejí na to, že jsou uzavřenými systémy, které nespolupracují. Navíc software ještě stále není dotažen z hlediska bezpečnosti. Z pozice ajťáka, co má do těchto věcí vhled, mohu s čistým svědomím říct, že sám bych si elektronický zámek na barák zatím nedal.

Znamená to, že lidstvo je předurčeno k tomu, být už navždy závislé na internetu a jeho propojení?

JJ: To už dávno je, dnes bez internetu a IT neuděláte vůbec nic. Bez IT by se systém hlavně ve městech zhroutil. Někde na venkově to možná ještě možné je, ale třeba Praha by se bez IT jednoduše zastavila a zavládl by absolutní chaos. Dnes máme luxus toho, rozhodovat se v řádech minut, ne-li vteřin, přitom to není tak dávno, co se jen obyčejná setkání plánovala týdny dopředu, protože člověk nebyl tak snadno k zastižení.

- Reklama -

DK: Technologický pokrok umožňuje, aby nás místo čtyř miliard bylo na planetě devět miliard, ale platí také to, že není cesty zpět. Jak se lidé koncentrují, vytvářejí se vazby a vzniká tlak na další technologický pokrok. Tedy na to, jak v civilizaci něco zlepšit, optimalizovat, přidat další úroveň služeb, která v dřívější době menší koncentrace lidí třeba vůbec nebyla potřeba.

Je třeba postupovat dál, ale se zabezpečenou obranou. Na můj vkus se občas něco řeší až moc překotně. Nejde nasednout do autonomního vozu, který se stane neovladatelným ve chvíli, kdy se do jeho systému nabourají hackeři. Společnost sice na hackery nadává, ale díky za ně, protože testují slabá místa v systémech. Technologie bohužel zatím nejsou tak daleko, abychom o nich mohli říci, že jsou spolehlivé. A ty, které ano, zase nejsou ekonomicky zajímavé, protože jsou drahé.

Kdo ponese zodpovědnost?

Otázka je, jak technologie dožene legislativa či zda vůbec umožní jejich vznik a testování a další rozvoj…

JJ: Ano, to je přesně ten problém. Už před dvaceti lety jsme v České spořitelně řešili systém digitální kontroly podpisových vzorů, který měl úspěšnost v testovací verzi 98,9 procenta. Přitom celá aplikace této technologie skončila na tom, že nebylo vyjasněno, kdo ponese zodpovědnost za případnou chybu, když se software splete. Když to udělá dáma na přepážce, tak je to její chyba, ale když se splete software? Čí je to chyba a kdo za ni ponese zodpovědnost? Obdobné dilema nebo hru, v níž ale jde o lidské životy, nyní řeší firmy vyvíjející systémy autonomního řízení.

DK: Na druhou stranu existence legislativních brzd není vůbec špatná. Nutí autory technologických řešení vše podrobně vysvětlit a udělat je dostatečně bezpečná a kvalitní, aby nepředstavovala žádná zásadní rizika. Možná nás čeká deset až patnáct let, než se autonomní řízení dostane do běžného provozu, ale aspoň vychytá všechny překážky. Čas a vysvětlující diskuse prakticky vždy vývoji technologie prospějí, jen by mělo jít o vybalancovanou debatu.

Bankovnictví je jedním z oborů, které prodělávají velký vývoj. Kam se banky budou posouvat?

DK: Musejí změnit – a téměř všechny to už dělají – přístup k IT, jen to musí dělat s ohledem na to, že finanční systémy jsou konzervativnější. Samotný finanční sektor je přitom vysoce konkurenční, takže banky nemohou zkostnatět. Stávají se technologickými společnostmi s kvalitními lidmi. Kdo by si například dřív pomyslel, že malé banky budou mít dnes miliony klientů. Tradiční banky sice kráčejí pomaleji, ale sebejistě. Pak máte třeba nové finanční služby jako Revolut, který do systému „vrazí vidle“ a dokáže poskytovat z Británie službu celému světu. Přitom za podmínek, které jsou lepší, než vám dokážou nabídnout lokální banky.

JJ: V bankovnictví je hodně fintech společností, které ty klasické banky vyzývají k inovacím. To, co lze dnes s bankou vyřídit na dálku, bylo před pěti lety nemyslitelné. Že to dnes jde, je ale zásluha fintechových startupů, které klasické finanční domy drží ve střehu a tlačí k pokrokům. A dodal bych, že české banky jsou na tom lépe než evropský průměr.

Jak moc jste konkurencí tlačeni vy z pozice Unicornu? Kde jsou vaše největší výzvy?

JJ: Největším vyzyvatelem je Vladimír Kovář, náš majitel, který každodenně s něčím přichází. Naplňování jeho vizí jsou asi největší výzvy. Ale tlačí nás i klienti, nemůžeme ztratit krok, abychom byli schopni u nich obstát a být jim partnery. Vyzyvatelem je pochopitelně i konkurence. Výběrové řízení nějak vyhrát musíte, takže musíme být jednoduše lepší.

Data musíte umět použít

Jsou na jednu stranu velká data přínosem, nebo je to z jiného úhlu pohledu třeba i přítěž, že jich je tolik?

JJ: Je to o schopnosti vytěžit z dat informace, které pro vás mají nějakou přidanou hodnotu. Elementární data vám nemusí nic přinést, pokud je nezkombinujete s jinými a nedáte je do jiných souvislostí, abyste z nich zvládli něco odvozovat. Jejich účelem je tedy věci zrychlit, zjednodušit a zpřesnit.

Pokud ale máte hromady dat a neumíte je použít, tak jsou zbytečná. Například banky o nás vědí naprosto všechno, kde jsme byli, co jsme si koupili, ale najít byznys záměr, k čemu dané informace použít, už je těžší. U řady dat se musíme teprve naučit, k čemu by vůbec mohla být využita. I proto naše vysoká škola nabízí specializovaný magisterský program zaměřený na big data a provádí s tím související výzkum.

Česko sužuje nedostatek lidí nejen v oboru IT. Jak s tímto negativním trendem bojujete?

DK: Nejsme na tom zas tak špatně, protože si pracovníky předcházíme. Jednak na naší univerzitě, kde si vychováváme budoucí zaměstnance, jednak zakládáme pobočky v regionech, abychom se lidem přiblížili. Ne všichni ajťáci totiž žijí a chtějí žít v Praze. Teď jsme třeba nově v České Třebové nebo také mimo Česko. Nejvíce nám v posledních letech co do počtu lidí roste třeba Ukrajina.

JJ: Můj děda mi už dávno říkal, že v Praze je blaze, ale draze, a to jednoznačně stále platí. I proto vozíme práci za lidmi, nikoli lidi za prací, a vytváříme vývojová centra v regionech.

Celý rozhovor si můžete přečíst na spřízněném ekonomickém serveru Peak.cz.

- Reklama -

Nejnovější

Stroje potřebují více a více komunikovat aneb Proč se Průmysl 4.0 neobejde bez 5G

Extenzivní požadavky na komunikaci mezi technickými zařízeními a Internet věcí výrazně promění průmysl, logistiku i další odvětví hospodářství. K tomu je však...

🎤🎧 Podcast s Tomášem Rutrlem (Komix): Pojďme znovu zavést otevřený dialog mezi státní správou a IT průmyslem

Umíte si představit, že když se na ročním projektu zpozdíte s dodáním o tři týdny, dostanete jen polovinu domluvené ceny? U státních...

Giuliano Giannetti (Revolt BI): Největší zájem o datové služby přichází z retailu

Optimalizují sklady v řádech miliard korun, dokážou predikovat vývoj německého automobilového trhu, pomáhají s odstraňováním vizuálního smogu v Praze. Tým analytiků z...

Case study: Ve Volkswagen Financial Services vsadili na softwarové roboty, ušetří až 160 dní během měsíce

Volkswagen Financial Services uvedl v Česku dalšího robota pomáhajícího s administrativou kolem odkladů splátek. Spolu s dalšími 21 robotickými procesy šetří 1300...

Blindspot přináší inteligentní platformu pro plánování směn. Ta minimalizuje riziko nákazy koronavirem

S pomocí s rozpisem služeb a plánováním směn přichází Blindspot Solutions, člen skupiny Adastra Group. Chytrá platforma Schedulee minimalizuje riziko nákazy zaměstnanců...