fbpx
Domů Rozhovory Jak zalévat chytře a šetřit vodou ve městech? Za pomoci umělé inteligence,...

Jak zalévat chytře a šetřit vodou ve městech? Za pomoci umělé inteligence, vzkazují vývojáři z plzeňského týmu PlantControl

Závlahové systémy ve městech už dávno nejsou jen ventily, které umí zapnout a vypnout vodu. S postupným přechodem na smart cities a cirkulární ekonomiku se díky efektivnímu hospodaření s vodou otevírá prostor pro využití umělé inteligence, třeba v rámci chytrých závlah. Typickým příkladem je tým PlantControl, který pod vedením business developera Pavla Königa v Plzni vyvíjí chytré řídící jednotky pro zavlažování. 

“Umělá inteligence a technologie hýbou světem. Buď se s nimi naučíme pracovat a využít je k prospěchu, nebo se z nás stanou pouzí konzumenti, něco jako zdroje z Matrixu,” říká v rozhovoru pro Digibiz Pavel König z PlantControl. Jeho tým s technologiemi pracovat umí. Využívá jejich potenciál k boji proti nedostatku vody ve městech.

Pavel König (46) je business developer startupového projektu PlantControl. Zároveň založil a vede neziskovou organizaci Nvias, která vzdělává děti a mládež v oblasti umělé inteligence a IoT. Zkušenosti s byznysem mimo jiné nasbíral v AIMTEC a.s., kde na různých pozicích působil osmnáct let.

Čemu projekt PlantControl pomáhá? Co konkrétně řeší?

PK: Na začátku bylo naší hlavní motivací reagovat na klimatické změny a pomoci řešit boj se suchem. A naučit se hospodařit lépe s vodou. Vzniklo to tak, že jsme s kamarádem závlahářem diskutovali, jak využít technologie v jeho oboru. Zavlažovací systémy se ve městech docela rozšiřují. Většinu z nich však ovládají řídící jednotky, které mají přesně definovaný časový harmonogram, kdy se to má spouštět a jak se to má spouštět. 

Pokud ale máte více parků a všude jsou tyto řídící jednotky, tak jakákoli změna zavlažovacího plánu znamená všechny jednotky objet a všechny přenastavit. A protože to trvá spoustu času a taky to něco stojí, tak se často zavlažují parky, i když prší a je vlhko. Nebo naopak nezavlažují dost, protože ještě nepřišel čas na spuštění závlahy. Jednotky navíc většinou fungují na baterii. Musí být úsporné, není možné je tedy nastavovat na wifi. Závlahář tam zkrátka musí jet a vše přenastavit ručně. 

Existují samozřejmě i implementace, kde řídící jednotky závlahových systémů běží pod napětím. Ty jste pak schopni na internet připojit a systém řídit. My jsme využili klasické IoT technologie a nízko-energeticky náročné sítě. Jednotka tak může zůstat stále na baterii a navíc jsme ji schopni napojit na internet. Řízení potom opravdu probíhá někde v cloudu. 

“To je jedna ze zásadních věcí, kde může PlantControl přispět. To znamená, že jsme schopni jednotky centrálně řídit. Z toho logicky vyplývá i úspora. Jednotku v tuto chvíli máme připravenou ke komerčnímu nasazení, z odhadů z praxe se pohybujeme kolem 20 – 40 % úspory vody.” Pavel König

V jaké fázi se projekt nachází?

PK: Celou loňskou sezonu jsme zkoušeli prototypovací jednotku ve Smart city v Polygonu v Plzni. Zde se snaží shromažďovat technologie, které by mohly pro chytrá města fungovat. Tam jsme měli svůj malý trávníček, kde jsme jednotku ladili a testovali. Z toho pro nás vyšly důležité zkušenosti. Během zimy jsme pak vyvíjeli novou jednotku, která už je připravená ke komerčnímu nasazení. Je konfigurovatelná. Postavili jsme ji modulárně, takže jsme schopni reagovat na potřeby IoT sítě. Jedna jednotka je navíc schopna řídit i více ventilů. V zavlažování je většinou několik sekcí a podle tlaku vody jsme schopni jich spouštět třeba několik najednou.

Řídící jednotka PlantControl.

Responsive cities jsou budoucností našich měst

S projektem PlantControl jste se účastnili i pražského hackathonu…

PK: Ano, tam probíhaly testy v rámci soutěže #NakopniPrahu. S produktem jsme se dostali mezi finalisty. Takže teď jsme opravdu ve stavu, kdy hledáme první komerční nasazení.

Dokážete už teď říct, kolik bude toto řešení stát peněz?

PK: Cenotvorba pro nás byla trochu otazník, jak se k tomu postavit. Ale když jsme zkoumali, jak by moderní chytrá města měla fungovat, tak jsme přemýšleli nad tím, co bude spíš ve vzdálenější budoucnosti. Takže už se nebavíme jen o smart cities, ale o responsive cities. To je další úroveň chytrého města. Základem těchto měst je, že jsou takzvaně “data driven” ve spojení s cirkulární ekonomikou. 

Responsive cities by měla být řízena na základě informací, které sbírají. Měla by fungovat pokud možno v nějakých cirkulárních principech. Jedním z hlavních principů je, že by si neměla pořizovat klasické produkty a starat se o ně, o jejich životní cyklus a tak dále. Ale měla by si pořídit službu, kterou kompletně zajistí dodavatel. A proto my jsme došli k názoru, že naše jednotky chceme poskytovat jako službu. Čili budeme mít nějaký roční poplatek podle rozsahu servisu, konektivity, řešení kompletního životního cyklu jednotek a podobně. 

Bude to tedy část cirkulární ekonomiky…

PK: Přesně. Navíc naše řešení je otevřené. Nejde jen o to, že poskytujeme data pro městské organizace, například o zavlažování, spotřebě vody, diagnostice. Ale jsme schopni jim nabídnout rozhraní, aby mohli jednotku řídit i z jiných systémů. Dnes když si nějaký závlahový systém koupíte, je většinou uzavřený. Ale ve městech se děje spousta věcí, které uzavřený monolit neumožňuje řešit. Třeba pokud byste do celého systému chtěla zabudovat nějaká zařízení pro zlepšení komfortu obyvatel, například mlžítka nebo pítka, a centrálně je řídit, tak tato možnost tu není. Ale řešení s otevřeným API umožňuje dát i jiným organizacím, než je správa zeleně, prostor ovládat zavlažování. Typicky při emergency situacích nebo při organizaci kulturních akcí. V tu chvíli typicky nechcete, aby se začalo zavlažovat, když tam ještě máte lidi. A právě tahle otevřenost je pro PlantControl stěžejní. 

Vaším klientem by teda měla být města nebo i soukromníci?

PK: Primárně cílíme na města. Ale vedle toho se rýsují třeba golfová hřiště nebo průmyslové areály, které už možná automatické zavlažování mají. Hodně se řeší dotační tituly na sběr dešťové vody, takovou infrastrukturu také musíte umět řídit. Náš systém třeba umí preferovat zdroj vody. Když dočerpáváte a máte málo vody, můžete použít vodu z vodovodního řadu, z nádrží s dešťovou vodou a podobně. Kombinací je hodně. 

Navíc i průmysl už pomalu přichází na to, že implementovat monolitické systémy je časově i finančně náročné. V okamžiku, kdy to nasadíte, zjistíte, že něco chcete trochu upravit, a je to velký proces. Takže i průmysl už kromě velkých řešení preferuje i mikroservisy, a tam se my se zavlažováním vidíme. 

Chytré závlahy mohou pomoci vyřešit nedostatek vody ve městech

Jak jste na myšlenku chytrého řízení závlah přišel?

PK: Voda je kritický zdroj, to byla první myšlenka. Řada současných řešení byla a je technologicky zastaralá. Když si vezmete, že máte spínač, který akorát zapíná a vypíná vodu, ale vůbec nereaguje na to, co se děje kolem… To je hrozně zastaralé a neefektivní řešení. Zhruba před dvěma lety jsme na tom začali pracovat a ukázalo se, že by to mohlo fungovat. Uspoří to vodu a navíc si řešení na sebe i samo vydělá. 

Jak se celá myšlenka vyvíjela?

PK: Období, o kterém mluvím, kdy jsme začínali, to byl hackathon Českých radiokomunikací. Byla to vlastně sada hackathonů na podporu sítí, kde se představovaly IoT technologie, především ty nízko-energeticky náročné. Tam se náš tým potkal a seznámil. Byl tam i tým studentů. Sedli jsme si všichni dohromady, téma nás lákalo. A na dalších akcích jsme řešení posouvali o kousek dál. Ověřovali jsme si, co jsme schopni všechno zvládnout. Pak jsme se dostali k prvnímu prototypu, který jsme nasadili v plzeňském Polygonu, to bylo loni.

Kolik lidí je do týmu zahrnuto?

PK: Je nás tam šest. Dva se soustředí na vývoj hardware, další jsou zodpovědni za platformu, kterou vyvíjí. Já do toho mluvím z hlediska byznys potenciálu, koordinace a komunikace.

Tým PlantControl při jarním vyhlášení pražského hackathonu #NakopniPrahu.

Co s tím dál? Jak se bude projekt vyvíjet?

- Reklama -

PK: My jsme to vlastně dosud dělali jako hobby. Z mého pohledu je to sexy projekt. Od myšlenky, po technologii až k platformě. I když nejsem programátor, mám k technologiím blízko. Vnímám, jak by jejich architektura měla vypadat. Bavíme se i s lidmi z jiných oborů, například ze vzduchotechniky nebo odpadních vod. A docházíme k závěru, že bychom jejich systém taky byli schopni řídit. Dáme tam jiný modul a bude to taky fungovat. Ale protože se zatím nechceme tříštit, řekli jsme si, že budeme dělat jen zavlažování. 

Také jsme se potkali s CleverFarm. To je skupina lidí, kteří se věnují digitalizaci chytrého zemědělství. Znají perfektně, co se děje například na polích, a my máme řídící jednotky. Čili jsme si řekli, pojďme využít jejich znalosti a dát jim nástroj, kterým to mohu začít řídit. Tak uvidíme, jak a kam se naše případná spolupráce vyvine. 

CleverFarm nabízí chytrá řešení pro správu zemědělství. Aplikace mimo jiné pracuje s online senzory, které informují o tom, co se na poli nebo farmě aktuálně děje s rostlinami, kdy je potřeba začít s hnojením, zda není půda suchá, kdy ji zkypřit a podobně. V aplikaci jsou také informace o evidenci skladů, účetnictví a například i o agroevidenci.

Láká vás zahraničí?

PK: Hrozně. Ve světě kolem nás běží velké systémy a naše výhoda je, že s nimi můžeme plně fungovat. Prostě se k nim jen nacvakneme, nemusíme nic překopávat a ničit. Přestřihneme dva dráty, napojíme jednotku a je to.

To mě zajímá. Když už město nějaký systém má, jak složité je do toho zahrnout vaše jednotky?

PK: Využíváme toho, že systémy už jsou a fungují. Nasadíme do nich naši jednotku a od druhého dne můžeme zavlažování řídit. 

Instalace řídící jednotky PlantControl.

Dá se to celé nazvat startupem?

PK: Rozhodně. Je to startup v inkubaci. 🙂

Máte smělé plány, možná i směrem ven z republiky. Vystačíte si finančně sami nebo uvítáte investora?

PK: Obecně, investorům se nebráníme. Dokud samozřejmě nemáme platící zákazníky, je to nějaká idea. I když produkt už se nám zhmotnil. Prozatím to chceme financovat z vlastních prostředků, vlastní energií a prací dostat k zákazníkům a potom budeme schopni prokázat funkčnost a znalost trhu. Na další plány ale bude potřeba financí více. 

Kolik vás vývoj nyní stojí?

PK: V tuto chvíli jde nejvíc financí do výroby. Pokud chceme vyrobit hardware, který bude finančně konkurenceschopný, bavíme se o dávce stovek kusů řídících jednotek, musíme dostat na polovinu nákladů za prototypovou jednotku nebo ještě níž. Prototypovou jednotku vyrobíme za dvacet tisíc, to by bylo pro trh neakceptovatelné. Takže uvidíme, jak se nám podaří získat klienty z řad těch, se kterými vedeme rozhovory.

Platforma PlantControl v praxi.

Hluboké znalosti o přírodě má už dnes málokdo, říká Pavel König

Když se vrátím zpátky na začátek… Je teda podle vás možné pomocí umělé inteligence vyřešit problémy s nedostatkem vody?

PK: Ano. A v současné době nám s tím už pomáhá. I když je v tomto ohledu ještě obrovský kus před námi, tak se díky různým senzorům vytváří digitální obraz a my začínáme chápat i to, jak příroda funguje. To je podle mě to, co potřebujeme a v čem nám umělá inteligence může pomoci. Můžeme lépe predikovat a plánovat. 

Vemte si třeba příklad závlaháře, který dokonale zná trávníky. Ví, jak se park stavěl, chápe podloží, má znalosti a informace. Má to v hlavě. Ale těchto lidí je hrozný nedostatek. Lidí, kteří například i v zemědělství mají hluboké znalosti, je strašně málo. A my jsme postupně přestali chápat, jak všechno v přírodě funguje. Za pomocí IoT a umělé inteligence se zase můžeme vrátit zpátky, pochopit přírodu a dělat to lépe.

Budoucí generace by neměli být jen konzumenti z Matrixu

Jedna věc je, že nám může umělá inteligence s těmito problémy pomoci. Druhá ale je, že s ní musí umět někdo pracovat. A vymyslet, co s tím dál. 

PK: Ano. Proto jsem založil Nvias. Je to nezisková organizace, která byla i zárodkem pro PlantControl. Dříve jsme hodně cestoval s prací po světě a uvědomil jsem si, že chytré technologie hýbou světem a mění naše životy. Buď se s nimi naučíme pracovat a naučíme se využít jejich potenciál a bude se nám dobře dařit. Nebo budeme jen zdroje, které je budou konzumovat, něco jako v Matrixu. Proto jsem chtěl něco udělat s českým vzdělávacím systémem – učit mládež ovládat moderní technologie a hned z toho tvořit produkty. To by se měla mladá generace naučit. 

„Studenti velmi rychle chápou potenciál IoT i umělé inteligence a přemýšlejí, jak by se to dalo využít,“ říká Pavel König.

Jak vzdělávání podle Nvias funguje?

PK: Začali jsme od dětských kroužků, kde se děti učí vytvářet programy a prezentovat je formou, která jim vyhovuje, například v Minecraftu. Učí se také pracovat s roboty, programovat podle věku, tvoří si vlastní firmy… Máme ale i projektové dny s umělou inteligencí. Studenti velmi rychle chápou potenciál umělé inteligence i IoT a začnou přemýšlet, kde by se to dalo využít. 

Zatím jste v oblasti kolem Plzně?

PK: Nechceme se lokalizovat jen na Plzeň. Hodně projektů jsme realizovali i v Ústeckém kraji, v Praze. Máme příměstské campy také v Mostě. Postupně se rozšiřujeme dál.

Takže si vlastně vychováváte budoucí kolegy?

PK: Tak trochu. Navíc se do toho snažíme zahrnout i firmy, aby s námi v rámci CSR spolupracovali na vzdělávání. A pak, děti to hrozně motivuje, když slyší někoho z reálné firmy. Je důležité podle mě spojit síly. A třeba objevíme i nějaké talenty pro technologie. Našim studentům se snažíme dávat i zkušenosti ze zahraničí, protože český trh je hrozně malý. Konkurence v zahraničí je daleko vyšší. 

Veronika Říčková
Devatenáct let zkušeností v médiích (jako novinářka i jako PR managerka)...

Nejnovější

Aplikace FaceUp.com: Mladý český podnikatel si se spolužáky podmanil školy z celého světa

Když mu bylo šestnáct let, spolu se spolužáky z brněnského gymnázia vymyslel projekt Nenech to být a aplikaci FaceUp.com. Chtěli bojovat proti...

Hodnota dat spočívá v jejich využití. Otevřete je všem, doporučují experti konference Primetime for Big Data

Jak využívat data a jak je naplno zhodnotit? O tom diskutovali odborníci v rámci online konference Primetime for Big Data. Nechyběl mezi...

Vědec Tomáš Mikolov: Češi se zbytečně podceňují, pracuji na opravdovém umělém životě

Tomáš Mikolov patří k české vědecké špičce v oblasti umělé inteligence (AI). Během své kariéry už stihl pracovat pro Google, Facebook nebo...

Robot lepší člověka. Většina lidí věří, že jejich mentální zdraví dokážou lépe podpořit technologie než člověk

Studie společnosti Oracle ukazuje, že pandemie koronaviru negativně ovlivnila mentální zdraví 78 % světové pracovní síly. 76 % respondentů průzkumu se proto...

Nemusíte nutně prodávat elektroniku, abyste zabodovali v onlinu, zní z Brašnářství Tlustý

České Brašnářství Tlustý se rozhodlo jít se svou kůží na online trh. Digitalizace tradičnímu odvětví jako je kožedělnictví sluší a hlavně pomáhá....