fbpx
- Reklama -
Domů Trendy Advokát Jiří Matzner: Význam a role elektronického podpisu smluv v dnešní době

Advokát Jiří Matzner: Význam a role elektronického podpisu smluv v dnešní době

Relativně komplexní problematiku uzavírání smluv elektronicky (online) dnes upravuje vícero právních předpisů, jejichž základní znalost je důležitá pro pochopení, co se v uplynulých několika letech změnilo tak, že lze dnes smlouvu platně elektronicky uzavřít a podepsat např. pouhým uvedením jména a příjmení do patičky emailu. O této problematice píše JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al.

Užívání zaručených či uznávaných elektronických podpisů je dnes v obchodních kruzích už „zbytečným luxusem“ a přesto, že jejich nezanedbatelným výhodám nelze mnoho upřít, nejsou dostatečně flexibilní. Už jen proto, že pro jejich zřízení je nutné podstoupit značnou administrativu, což si mnozí podnikatelé z různých důvodů (ať už časových, technických nebo administrativních) prostě a jednoduše nemohou dovolit.

Co vše v dnešním online světě lze považovat za elektronický podpis?

Problematiku uzavírání smluv elektronicky upravuje především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Podle ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku se „k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího, přičemž jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

V občanském zákoníku se zmíněným „jiným právním předpisem“ mimo jiné rozumí relativně nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen „eIDAS“), které pojem elektronického podpisu definuje.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al.

Podle nařízení eIDAS je elektronický podpis definován jako „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“, což napoprvé nezní moc srozumitelně, nicméně při bližším vyhodnocení lze dovodit, že se jedná o vcelku široký pojem, který v sobě obsahuje i tzv. „prostý elektronický podpis“.

Definici a vymezení elektronického podpisu podle eIDAS doplňuje rovněž ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon o elektronických transakcích“), které umožnilo soukromoprávním subjektům (vč. podnikatelů) platně uzavírat smlouvy elektronicky (online) za použití již zmíněného prostého elektronického podpisu.

Zákon o elektronických transakcích totiž prostý elektronický podpis v podstatě postavil na roveň vlastnoručnímu podpisu, z čehož plyne, že požadavky kladené na písemnou formu právního jednání a na podpis jednajícího dnes už vyvolává nejen zaručený či uznávaný elektronický podpis, ale i ten prostý. Teď je ovšem třeba blíže vysvětlit, co vše si pod pojmem prostý elektronický podpis vlastně lze představit.

Prostý elektronický podpis

Z čistě technického hlediska je podle vybraných právních výkladů možné za prostý elektronický podpis považovat například jednoduché napsání jména a příjmení v závěru e-mailu, zadání PIN kódu nebo unikátních přístupových údajů uživatele do určité webové aplikace, prostřednictvím které má dojít k uzavření smlouvy elektronicky, zaškrtnutím či stisknutím elektronického tlačítka „podepsat“ nebo „objednat“ ve spojení s vhodnými prostředky určujícími osobu jednajícího atd.

- Reklama -

Na co je však bezesporu třeba důrazně upozornit, je značný posun ve vnímání a přijímání elektronického podpisu oproti dřívější právní úpravě – tedy oproti právní úpravě účinné před nařízením eIDAS a zákonem o elektronických transakcích.

Ve vztahu k předchozí právní úpravě totiž judikatura Nejvyššího soudu byla ustálena v závěru, že písemné právní jednání učiněné elektronicky je platné jen za předpokladu, kdy bylo podepsáno buď zaručeným, nebo uznávaným elektronickým podpisem, jelikož pouze tento údajně zajišťuje potřebnou míru identifikace podepisující osoby.

„Vlastnoruční podpis, ani jakýkoliv typ elektronického podpisu, nemá a nemůže zcela splnit funkci jednoznačné identifikace podepisujícího.“

Platnost elektronicky uzavřených smluv v písemné formě za použití prostého elektronického podpisu tak byla historicky výrazně zpochybňována, jelikož prostý elektronický podpis z pohledu českých soudů nesplňoval náležitosti identifikace jednající osoby v takové míře jako zaručený nebo uznávaný elektronický podpis a byl z daného hlediska nedostatečný a tedy nepoužitelný.

To se však s příchodem nařízení eIDAS a zákona o elektronických transakcích změnilo, v důsledku čehož došlo k rozšíření parity vlastnoručního podpisu a prostého elektronickému podpisu a je zjevné, že podnikatelskému prostředí to prospívá.

Závěr

Prostý elektronický podpis je, ve srovnání s tím zaručeným či uznávaným, bezesporu praktičtější. Pandořinu skříňku v tomto ohledu představuje pouze problematika prokazování prostého podpisu v případném soudním sporu, což nebude úplně jednoduchá záležitost. Na druhou stranu je třeba uvést na pravou míru, že ani vlastnoruční podpis, ani jakýkoliv typ elektronického podpisu, nemá a nemůže zcela splnit funkci jednoznačné identifikace podepisujícího.

Nejnovější

Chytré energetické mikrosítě: chystá se první realizace v ČR

Teplota v místnosti se automaticky přizpůsobuje chování a pocitům lidí, kteří v bytě žijí. Předběhnout dobu o pět, deset nebo i více let mohou spotřebitelé...

V Evropě houstne provoz dronů. Jejich pohyb vyřeší nová legislativa, pomůže s tím i český startup Dronetag

Letový prostor nad Evropou občas připomíná dálnici. Kromě letadel se ve vzduchu v stále větší míře pohybují také drony. Podle odhadů je...

Středočeský kraj vystaví ve Foru Karlín své inovační klenoty

Již pět let podporuje Středočeské inovační centrum (SIC) růst a inovace firem Středočeského kraje. Již pět let také probíhá v ČR největší inovační...

Petr Povolný (Konica Minolta): přechod k paperless často pro firmy znamená bolestný proces sebepoznání

Paperless firmy zatím neexistují. I když ty menší zvládnou minimalizovat vznik papírových dokumentů a navenek komunikují digitálně, nejsou na světě samy.

Budoucnost kamenných prodejen: Jak dostat zákazníky zpátky do obchodů?

Se změnou nákupního chování zákazníků vlivem pandemie koronaviru a karanténních opatření s tím spojených si řada kamenných obchodů klade otázku, jak svým...